Víte, že slova svatba je od slova svatý?

Svatba (od slova svatý, mocný, silný) byla kdysi dávno rituálem lásky a plodnosti prováděným za účelem ochranného magického spojení dvou lidí. Spojení trvalo po dobu trvání jejich lásky. Symbolem vzájemného spojení byly prstýnky. Pár byl od hostů – rodiny, příbuzných, přátel obdarován tím nejlepším, co sami měli. Mladý pár poté oficiálně začal společný život a založil rodinu.

Čistota a láska tohoto obřadu se za ta léta doslova vytratila.

Dnes je na manželství nahlíženo jako na právní a společenskou instituci, která tvoří legislativní základ pro rodiny.

To se nám tedy jako společnosti opravdu povedlo.

Lidé uzavírající manželství, dostanou dárkem papír, svoji pomyslnou jistotu pro celý život. Obřadem tak vlastně získají partnera do svého vlastnictví. Dostali k němu přece ten papír.

Proto se říká a vlastně se stalo samozřejmostí – „vzal si ji, vzala si ho, brali se, ztratil svobodu“. S tím pochopitelně přibyly i symboly pro těžký život po svatbě – např. chomout, koule na nohu…

A tak se ze vztahů zcela vytratila svoboda jako projev největší formy LÁSKY. Odešla i vzájemná důvěra. Papír též schoval odpovědnost každého z nás za vztah.

Nepřišel již čas opět obnovit pravý smysl partnerství a svatby?

PS:

Ten kdo neplyne, ten plynatí ))

Člověk, který se cítí, že není dost. Nemá kolem sebe stále dost