Ona je totálně mimo

aneb jaké to je, když se vaše duše nachází trvale mimo vaše tělo?

Ve velmi stresující situaci, šoku, havárii se naše duše dostane mimo tělo, je to svým způsobem "záchranný" mechanismus, jak podobné přežít. Problémem pak je, že v těchto krizových situacích ulpíme a naše duše se nedokáže vrátit zpět. Stáváme se "odpojení od života", žijeme na půl. Někdy se i říká "nechal tam kus sebe". To doprovází problémy s tématy 1. a 2. čakry. To, co vnímá intuice, říká vnitřní moudrost, se těžko převádí do reality.

Prostě jste MIMO

, mimo sebe, mimo život, nejste naplno přítomni tady a teď.

Tušíte problém, ale ať děláte, co děláte, chodíte z jednoho semináře na druhý, z jedné terapie na druhou, řešení jak kdyby neexistovalo, možná chvilkově vás lehce škrtne, ale pak zase nic. Sama jsem byla ten případ a se zviditelněním a zpracováním tématu mi v loňském roce velmi pomohla Veronika Šimanová z Dobříva u Rokycan. Kdybych mohla vrátit čas, začala bych svoji cestu právě u ní.

Jaké rozhodnutí jste učinili, které vám brání navrátit se zpět do vašeho těla, života, reality? Jaké by to bylo, kdyby vaše duše mohla být bezpečně a plně přítomná tady a teď ve vašem těle?