Počkej, já si to nacítím ...
- hedvika2
- 10. 5. 2021
- Minut čtení: 1
S touhle větou se potkávám velmi často. A vidím, jak si tímto postojem k životu, lidé velmi ubližují. Je v pořádku se občas v klidu rozmyslet. To, jo. Jenže spousta citlivých lidí vše naciťuje ze strachu ze života, manipulují tak, aby se vyhnuli zdánlivě nepříjemným situacím, lidem.
Tito lidé mají tak silně vyvinutý naciťovací ochranný mechanismus, že aniž by si to uvědomovali, jsou doslova vyzoomovaní v jiných lidech, časech, událostech a nedokáží být v sobě - sami sebou.
Svým způsobem kontrolují život jako takový a to má velmi daleko k jeho přijetí. Navíc často svůj ochranný mechanismus velmi milují a jsou na něj pyšní. Při konzultaci je poznáte podle problémů s uzemněním, vztahy, přijetím své citlivosti - zranitelnosti. Bývají velmi nešťastní. A čeho se bojí, to jim život nese.
A tak, když jsem dnes viděla upoutávku na kurz s Dr. Dainem Heerem, měla jsem silnou potřebu sdílet:
Kde stále čekáte, že něco ucítíte, až to bude to ONO, to správné vědomí, to správné kouzlo, to správné čištění, ten správný prostor, ta správná možnost? Kde dáváme citům, pocitům a emocím větší hodnotu, než svému vlastnímu vědomí? Kde všude jste se naučili, že musíte něco cítit, místo toho, aby jste mohli jen vědět? Co když to pravé kouzlo v sobě neobsahuje žádný pocit? Co když zdánlivý prostor prázdnoty je prostor, kde opravdu jsme - jsme sami sebou a jsme vědomí?
JAKOU ENERGIÍ, PROSTOREM, VĚDOMÍM A VOLBOU, KOUZLY, ZÁZRAKY A ZÁHADAMI MŮŽETE VY A VAŠE TĚLA BÝT, ABYSTE UŽ NIKDY NEČEKALI NA SPRÁVNÝ POCIT, K TOMU MOCI BÝT KOUZLEM?

Comentarios